Likvidace bodavého hmyzu

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě.

Praktické rady:

-roj včel lze zklidnit zkrápěním vodní mlhou nebo kouřem

-zamezit pohybu roje obtížného hmyzu z hnízda lze insekticidem. Obtížný hmyz lze také znehybnit jakýmkoliv i netoxickým avšak lepkavým prostředkem (např. lak na vlasy)

-včelí roj z dostupných míst sebrat silným sklepnutím do rojáčku. V případě, že sklepnutý chomáč obsahuje včelí matku, nalétají do rojáčku nadzdvihnutým víkem i ostatní včely. Rojáček je nutné umístnit v blízkém okolí (do stínu) a vyčkat určitou dobu, místo rojáčku lze použít i průmyslový vysavač nebo vysavač na listí.Rojáček i se sebraným rojem předat další osobě (včelaři).

-u alergiků může při bodnutí dojít až k život ohrožujícím stavům (anafylaktický šok). Mnohačetná pobodání jsou nebezpečná, zvláště do oblasti horních cest dýchacích nebo do krku a okolí oka.

-tmavé oblečení napadají včely více než světlé, rovněž napadají prudce se pohybující nebo výrazně aromatické předměty.

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě.

Praktické rady:

-roj včel lze zklidnit zkrápěním vodní mlhou nebo kouřem

-zamezit pohybu roje obtížného hmyzu z hnízda lze insekticidem. Obtížný hmyz lze také znehybnit jakýmkoliv i netoxickým avšak lepkavým prostředkem (např. lak na vlasy)

-včelí roj z dostupných míst sebrat silným sklepnutím do rojáčku. V případě, že sklepnutý chomáč obsahuje včelí matku, nalétají do rojáčku nadzdvihnutým víkem i ostatní včely. Rojáček je nutné umístnit v blízkém okolí (do stínu) a vyčkat určitou dobu, místo rojáčku lze použít i průmyslový vysavač nebo vysavač na listí.Rojáček i se sebraným rojem předat další osobě (včelaři).

-u alergiků může při bodnutí dojít až k život ohrožujícím stavům (anafylaktický šok). Mnohačetná pobodání jsou nebezpečná, zvláště do oblasti horních cest dýchacích nebo do krku a okolí oka.

-tmavé oblečení napadají včely více než světlé, rovněž napadají prudce se pohybující nebo výrazně aromatické předměty.

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě.

Praktické rady:

-roj včel lze zklidnit zkrápěním vodní mlhou nebo kouřem

-zamezit pohybu roje obtížného hmyzu z hnízda lze insekticidem. Obtížný hmyz lze také znehybnit jakýmkoliv i netoxickým avšak lepkavým prostředkem (např. lak na vlasy)

-včelí roj z dostupných míst sebrat silným sklepnutím do rojáčku. V případě, že sklepnutý chomáč obsahuje včelí matku, nalétají do rojáčku nadzdvihnutým víkem i ostatní včely. Rojáček je nutné umístnit v blízkém okolí (do stínu) a vyčkat určitou dobu, místo rojáčku lze použít i průmyslový vysavač nebo vysavač na listí.Rojáček i se sebraným rojem předat další osobě (včelaři).

-u alergiků může při bodnutí dojít až k život ohrožujícím stavům (anafylaktický šok). Mnohačetná pobodání jsou nebezpečná, zvláště do oblasti horních cest dýchacích nebo do krku a okolí oka.

-tmavé oblečení napadají včely více než světlé, rovněž napadají prudce se pohybující nebo výrazně aromatické předměty.

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě.

Praktické rady:

-roj včel lze zklidnit zkrápěním vodní mlhou nebo kouřem

-zamezit pohybu roje obtížného hmyzu z hnízda lze insekticidem. Obtížný hmyz lze také znehybnit jakýmkoliv i netoxickým avšak lepkavým prostředkem (např. lak na vlasy)

-včelí roj z dostupných míst sebrat silným sklepnutím do rojáčku. V případě, že sklepnutý chomáč obsahuje včelí matku, nalétají do rojáčku nadzdvihnutým víkem i ostatní včely. Rojáček je nutné umístnit v blízkém okolí (do stínu) a vyčkat určitou dobu, místo rojáčku lze použít i průmyslový vysavač nebo vysavač na listí.Rojáček i se sebraným rojem předat další osobě (včelaři).

-u alergiků může při bodnutí dojít až k život ohrožujícím stavům (anafylaktický šok). Mnohačetná pobodání jsou nebezpečná, zvláště do oblasti horních cest dýchacích nebo do krku a okolí oka.

-tmavé oblečení napadají včely více než světlé, rovněž napadají prudce se pohybující nebo výrazně aromatické předměty.

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě.

Praktické rady:

-roj včel lze zklidnit zkrápěním vodní mlhou nebo kouřem

-zamezit pohybu roje obtížného hmyzu z hnízda lze insekticidem. Obtížný hmyz lze také znehybnit jakýmkoliv i netoxickým avšak lepkavým prostředkem (např. lak na vlasy)

-včelí roj z dostupných míst sebrat silným sklepnutím do rojáčku. V případě, že sklepnutý chomáč obsahuje včelí matku, nalétají do rojáčku nadzdvihnutým víkem i ostatní včely. Rojáček je nutné umístnit v blízkém okolí (do stínu) a vyčkat určitou dobu, místo rojáčku lze použít i průmyslový vysavač nebo vysavač na listí.Rojáček i se sebraným rojem předat další osobě (včelaři).

-u alergiků může při bodnutí dojít až k život ohrožujícím stavům (anafylaktický šok). Mnohačetná pobodání jsou nebezpečná, zvláště do oblasti horních cest dýchacích nebo do krku a okolí oka.

-tmavé oblečení napadají včely více než světlé, rovněž napadají prudce se pohybující nebo výrazně aromatické předměty.

Zásady první pomoci při včelím bodnutí u člověka trpícího alergií 

Alergii na včelí žihadlo nebo včelí jed lze prokázat kožními testy. Pokud se alergie prokáže, je nutné postiženého vybavit průkazem alergika a léky pro nezbytnou první pomoc. Pokud je alergik vybaven léky, je po včelím bodnutí nutné aby s nimi zahájil první pomoc tak, aby se zabránilo rozvoji anafylaktického šoku.

Nejčastěji se jedná o adrenalinové pero aplikované nitrosvalově, které zabrání akutnímu poklesu krevního tlaku s kolapsem krevního oběhu a dále většinou aplikace glukokortikoidu, což je vysoce účinná látka tlumící alergickou a zánětlivou reakci.

Pokud alergik není vybaven léky, snažíme se co nejrychleji přivolat rychlou záchrannou službu a do jejího příjezdu zajišťujeme následující: snažíme se rychle seškrábnutím odstranit žihadlo, postiženého odvedeme do klidné místnosti a uložíme. Místo vpichu po potření Fenistil gelem chladíme studeným obkladem. Pokud je alergik vybaven léky, měl by si co nejrychleji aplikovat nitrosvalově záchrannou injekci (např. Epipen, Anapen) a dále co nejdříve podáváme základní léky proti vzniku alergické reakce. Jde-li o dospělou osobu, podáme jednu tabletu např. Zyrtecu (viz. výše) a jednu tabletu Medrolu (pozor, nezaměňte jej s medrinem!), případně jiného glukokortikoidu, kterou postižený může rozkousat, žímž se zrychlí nástup účinku léku. Naše jednání by mělo být klidné, rozhodné, bez stop paniky. Jestliže jde o dítě do 10-ti let, postupujeme stejně, jen dávky léků volíme poloviční. Pokud jsme se drželi tohoto doporučení, udělali jsme pro postiženého vše, co je v silách předlékařské první pomoci. Není chybou, jestliže léky podáme tam, kde si nejsme jisti, zda jde o alergika, případně postižený dostal žihadlo poprvé a jeho jednání má hysterické rysy.

Postiženého neponecháváme o samotě, stále jej sledujeme. Nesmí dojít k ucpání dýchacích cest otokem a sledujeme puls, aby nedošlo k oběhovému selhání. Pokud by se tak stalo a lékařská pomoc by stalé ještě nebyla na místě, je nezbytné zahájit resuscitaci postiženého, a to především masáží hrudníku!

Zásady první pomoci při včelím bodnutí u člověka trpícího alergií 

Alergii na včelí žihadlo nebo včelí jed lze prokázat kožními testy. Pokud se alergie prokáže, je nutné postiženého vybavit průkazem alergika a léky pro nezbytnou první pomoc. Pokud je alergik vybaven léky, je po včelím bodnutí nutné aby s nimi zahájil první pomoc tak, aby se zabránilo rozvoji anafylaktického šoku.

Nejčastěji se jedná o adrenalinové pero aplikované nitrosvalově, které zabrání akutnímu poklesu krevního tlaku s kolapsem krevního oběhu a dále většinou aplikace glukokortikoidu, což je vysoce účinná látka tlumící alergickou a zánětlivou reakci.

Pokud alergik není vybaven léky, snažíme se co nejrychleji přivolat rychlou záchrannou službu a do jejího příjezdu zajišťujeme následující: snažíme se rychle seškrábnutím odstranit žihadlo, postiženého odvedeme do klidné místnosti a uložíme. Místo vpichu po potření Fenistil gelem chladíme studeným obkladem. Pokud je alergik vybaven léky, měl by si co nejrychleji aplikovat nitrosvalově záchrannou injekci (např. Epipen, Anapen) a dále co nejdříve podáváme základní léky proti vzniku alergické reakce. Jde-li o dospělou osobu, podáme jednu tabletu např. Zyrtecu (viz. výše) a jednu tabletu Medrolu (pozor, nezaměňte jej s medrinem!), případně jiného glukokortikoidu, kterou postižený může rozkousat, žímž se zrychlí nástup účinku léku. Naše jednání by mělo být klidné, rozhodné, bez stop paniky. Jestliže jde o dítě do 10-ti let, postupujeme stejně, jen dávky léků volíme poloviční. Pokud jsme se drželi tohoto doporučení, udělali jsme pro postiženého vše, co je v silách předlékařské první pomoci. Není chybou, jestliže léky podáme tam, kde si nejsme jisti, zda jde o alergika, případně postižený dostal žihadlo poprvé a jeho jednání má hysterické rysy.

Postiženého neponecháváme o samotě, stále jej sledujeme. Nesmí dojít k ucpání dýchacích cest otokem a sledujeme puls, aby nedošlo k oběhovému selhání. Pokud by se tak stalo a lékařská pomoc by stalé ještě nebyla na místě, je nezbytné zahájit resuscitaci postiženého, a to především masáží hrudníku!

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě.

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě.

Zásady první pomoci při včelím bodnutí u člověka trpícího alergií 

Alergii na včelí žihadlo nebo včelí jed lze prokázat kožními testy. Pokud se alergie prokáže, je nutné postiženého vybavit průkazem alergika a léky pro nezbytnou první pomoc. Pokud je alergik vybaven léky, je po včelím bodnutí nutné aby s nimi zahájil první pomoc tak, aby se zabránilo rozvoji anafylaktického šoku.

Nejčastěji se jedná o adrenalinové pero aplikované nitrosvalově, které zabrání akutnímu poklesu krevního tlaku s kolapsem krevního oběhu a dále většinou aplikace glukokortikoidu, což je vysoce účinná látka tlumící alergickou a zánětlivou reakci.

Pokud alergik není vybaven léky, snažíme se co nejrychleji přivolat rychlou záchrannou službu a do jejího příjezdu zajišťujeme následující: snažíme se rychle seškrábnutím odstranit žihadlo, postiženého odvedeme do klidné místnosti a uložíme. Místo vpichu po potření Fenistil gelem chladíme studeným obkladem. Pokud je alergik vybaven léky, měl by si co nejrychleji aplikovat nitrosvalově záchrannou injekci (např. Epipen, Anapen) a dále co nejdříve podáváme základní léky proti vzniku alergické reakce. Jde-li o dospělou osobu, podáme jednu tabletu např. Zyrtecu (viz. výše) a jednu tabletu Medrolu (pozor, nezaměňte jej s medrinem!), případně jiného glukokortikoidu, kterou postižený může rozkousat, žímž se zrychlí nástup účinku léku. Naše jednání by mělo být klidné, rozhodné, bez stop paniky. Jestliže jde o dítě do 10-ti let, postupujeme stejně, jen dávky léků volíme poloviční. Pokud jsme se drželi tohoto doporučení, udělali jsme pro postiženého vše, co je v silách předlékařské první pomoci. Není chybou, jestliže léky podáme tam, kde si nejsme jisti, zda jde o alergika, případně postižený dostal žihadlo poprvé a jeho jednání má hysterické rysy.

Postiženého neponecháváme o samotě, stále jej sledujeme. Nesmí dojít k ucpání dýchacích cest otokem a sledujeme puls, aby nedošlo k oběhovému selhání. Pokud by se tak stalo a lékařská pomoc by stalé ještě nebyla na místě, je nezbytné zahájit resuscitaci postiženého, a to především masáží hrudníku!

Zásady první pomoci při včelím bodnutí u člověka trpícího alergií 

Alergii na včelí žihadlo nebo včelí jed lze prokázat kožními testy. Pokud se alergie prokáže, je nutné postiženého vybavit průkazem alergika a léky pro nezbytnou první pomoc. Pokud je alergik vybaven léky, je po včelím bodnutí nutné aby s nimi zahájil první pomoc tak, aby se zabránilo rozvoji anafylaktického šoku.

Nejčastěji se jedná o adrenalinové pero aplikované nitrosvalově, které zabrání akutnímu poklesu krevního tlaku s kolapsem krevního oběhu a dále většinou aplikace glukokortikoidu, což je vysoce účinná látka tlumící alergickou a zánětlivou reakci.

Pokud alergik není vybaven léky, snažíme se co nejrychleji přivolat rychlou záchrannou službu a do jejího příjezdu zajišťujeme následující: snažíme se rychle seškrábnutím odstranit žihadlo, postiženého odvedeme do klidné místnosti a uložíme. Místo vpichu po potření Fenistil gelem chladíme studeným obkladem. Pokud je alergik vybaven léky, měl by si co nejrychleji aplikovat nitrosvalově záchrannou injekci (např. Epipen, Anapen) a dále co nejdříve podáváme základní léky proti vzniku alergické reakce. Jde-li o dospělou osobu, podáme jednu tabletu např. Zyrtecu (viz. výše) a jednu tabletu Medrolu (pozor, nezaměňte jej s medrinem!), případně jiného glukokortikoidu, kterou postižený může rozkousat, žímž se zrychlí nástup účinku léku. Naše jednání by mělo být klidné, rozhodné, bez stop paniky. Jestliže jde o dítě do 10-ti let, postupujeme stejně, jen dávky léků volíme poloviční. Pokud jsme se drželi tohoto doporučení, udělali jsme pro postiženého vše, co je v silách předlékařské první pomoci. Není chybou, jestliže léky podáme tam, kde si nejsme jisti, zda jde o alergika, případně postižený dostal žihadlo poprvé a jeho jednání má hysterické rysy.

Postiženého neponecháváme o samotě, stále jej sledujeme. Nesmí dojít k ucpání dýchacích cest otokem a sledujeme puls, aby nedošlo k oběhovému selhání. Pokud by se tak stalo a lékařská pomoc by stalé ještě nebyla na místě, je nezbytné zahájit resuscitaci postiženého, a to především masáží hrudníku!

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě.

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osvětě.

ODCHYT A HUBENÍ NEBEZPEČNÉHO BODAVÉHO HMYZU

Nejčastěji se jedná o včely, vosy a sršně. Nebezpečí tohoto hmyzu spočívá v bodnutí a intoxikaci. U včel je žihadlo opatřeno zpětnými zahnutými háčky, kterými se při bodnutí fixuje žihadlo do tkáně. Při odletu si včela vytrhává celé jedové ústrojí a hyne. Vosy a sršni zpětné háčky nemají a žihadlo mohou použít i několikrát. Vosí a sršní bodnutí je bolestivější než včelí, otoky jsou větší a více svědí.

S nebezpečností blanokřídlého hmyzu a zvláště sršňů se nesmírně přehání. Bodají člověka pouze v obraně nebo při vydráždění. Rozrušený roj tohoto hmyzu přejde k útoku velmi rychle.Sršeň je ve skutečnosti bázlivé, neútočné zvíře, které patří ke chráněnému hmyzu.Přesto v situaci, kdy bezprostředně ohrožují člověka, je nutná jejich likvidace.Jedná se zejména o případy výskytu v obydlích nebo v jeho bezprostřední blízkosti, v okolí pohybujících se lidí, na veřejně přístupných místech, budovách, u mateřských školek, na dětských hřištích apod.

Člověk by měl volat hasiče na likvidaci nebezpečného hmyzu pouze v případě, kdy je bezprostředně ohrožen na životě(alergik, malé dítě, těhotná žena, senior) či je ohroženo jeho zdraví nebo jeho majetek.Nejjednodušším zásahem na nebezpečný hmyz je likvidace přímého zdroje nebezpečí. Je nutné si ovšem uvědomit, že je třeba chránit i přírodu. Proto by se měl tento hmyz ponechat na živu pokud vážně neohrožuje lidi a více úsilí by se mělo věnovat osv